Jupiter je plynný obr s poměrně neklidnou atmosférou. Má pásy oblak, které se pohybují v opačných směrech a po celém jeho povrchu se rozprostírá nespočet téměř nekonečných bouří. Jedna z největších z těchto bouřkových soustav, slavná Velká rudá skvrna, je tak velká, že by mohla pohltit celou Zemi!

Astronomové rádi pozorují planety a hvězdy pomocí různých přístrojů a v různých typech „světla", protože každé může odhalit něco jiného. Detaily, které můžete vidět rentgenovým dalekohledem nejsou viditelné infračerveným a naopak. Radioteleskopy zachycují detaily z vesmíru, které nemůžeme odhalit pomocí přístrojů pracujících s viditelným světlem.

Tým vědců využívající teleskop Gemini North a NASA/ESA Hubbleův vesmírný dalekohled právě pořídil několik snímků Jupiteru v infračerveném, viditelném a ultrafialovém světle.

Jedná se o různé druhy záření rozložené v něčem, čemu se ve vědě říká "elektromagnetické spektrum". Například teplo se nachází v infračervené části spektra. My ho očima nevidíme, ale třeba hadi ano! Ultrafialové světlo, které způsobuje například úpal, je pro nás také neviditelné, ale to vidí zase například včely. Existuje mnoho druhů záření, které naše oči samy nevidí, takže k jejich pozorování potřebujeme speciální přístroje.

Kupříkladu Jupiterova tmavá oblast u Velké rudé skvrny je větší v infračerveném pásmu než na snímku pomocí viditelného světla. Je to proto, že různé vlnové délky záření odhalují různé struktury.

Zatímco infračervené záření ukazuje hustá mračna v této oblasti, pozorování ve viditelném a ultrafialovém světle ukazuje umístění tzv. chromoforů – tedy částic, které pohlcováním modrého a ultrafialového světla dodávají Velké rudé skvrně specifickou barvu.

Jupiter má také jasný pruh ve své severní části neboli polokouli. Vědci se domnívají, že se může jednat o silnou cyklónu nebo sérii cyklón jdoucích od východu na západ, které pokrývají obrovskou plochu 72 000 kilometrů (téměř 45 000 mil) - to je pětina vzdálenosti od Země k Měsíci!

Ve viditelném světle vypadá cyklóna tmavě hnědě (proto se těmto útvarům říká "hnědé bárky“), ale v ultrafialovém pásmu je sotva viditelná. Pomocí infračerveného záření je možné spatřit čtyři "horké skvrny" těsně pod hnědou bárkou. Astronomové využívají data ke studiu mraků v oblastech, kde sonda NASA Juno zaznamenala rádiové signály pocházející z oblasti, kde byly zaznamenány blesky. Není to úžasné?

Snímek ukazuje Jupiter ve třech různých typech „světla": infračerveném, viditelném a ultrafialovém.

VoSk