Elisabeth Hevelius je často považována za jednu z prvních astronomek a je po ní pojmenován asteroid i kráter na Venuši.
Astronomie je zajímavá věda nejen proto, že se zabývá velkými otázkami - odkud pocházíme, z čeho se skládáme, co vše se v hlubokém vesmíru nachází - ale také proto, že je krásná. Neuvěřitelně krásná. Kdo by se nezamiloval do obrazů, které dokáže zachytit dalekohled, jako je například ten Hubbleův?
Pomocí čtyřmetrového dalekohledu Nicholase U. Mayalla na Kitt Peak National Observatory v Arizoně ve Spojených státech astronomové pořídili úžasný snímek nepravidelné trpasličí galaxie Sextant B, která je od nás na Zemi vzdálená asi 4,5 milionu světelných let.
V galaxii Sextant B se nachází mnoho různých a zajímavých astronomických objektů. Některé z nich, jako například rubínově červená oblaka atomárního vodíku, jsou hvězdnými školkami, protože umožňují zrod nových, jasných hvězd. Jiné, jako například planetární mlhoviny, jsou spíše hvězdnými hroby, protože se jedná o do vesmíru vyvržené vnější vrstvy stárnoucích červených obrů nacházejících se blízko smrti.
Na uvedeném snímku jsou vidět také rozmazané, vzdálené galaxie zbarvující prostor v pozadí, zatímco vpředu září hvězdy z naší Mléčné dráhy.
Sextant B si své jméno vypůjčila od svého mateřského souhvězdí Sextant (Sextant je přístroj používaný k měření výšky hvězd nad obzorem). Souhvězdí identifikoval v roce 1687 polský astronom Johannes Hevelius a je pojmenováno po astronomickém přístroji, který on a jeho žena Elisabeth používali při svých pozorováních - mnohá z nich prováděli bez pomoci dalekohledu!
Elisabeth Hevelius je často považována za jednu z prvních astronomek a je po ní pojmenován asteroid i kráter na Venuši.